Po půl roce jsem se vrátil na jeden ze svých oblíbených revírů. Předloni jsem zde ulovil ostroretku 54cm a spoustu menších. Vím přesně v jakém místě se zdržujou a pokaždé je tam zkouším poškádlit. Někdy s větším, někdy s menším úspěchem.

        Lov začal trochu rozpačitě, dlouho jsem nemohl ryby najít, až přišel první tloušť kolem 40 čísel a po něm v krátkém sledu ze stejného místa další dva. V průzračné vodě bylo tloušťů vidět opravdu dost. Když jsem šel vodou, plavali přede mnou, aniž by se mě nějak báli. Za jedním velkým šutrem si na moji nástrahu počíhal bolen a po měření mi srdce zaplesalo. 64cm je už krásná míra. Po něm přišlo ještě několik okounů střední velikosti a byl čas změnit revír.

        Na dalším jsem zase chvíli hledal, spousta ryb mi do nástrah jen drbala, ale pak přišel záběr, který mne ten den potěšil nejvíce. Dlouhé zdolávání ryby, jelikož je tam silný proud a ona ho dokonale využívala k úprku. Po několika minutách se mi konečně ukázala. Nejdřív podle prvního pohledu jsem to tipoval na velkýho jesena, ale jak jsem si ji přitáhl blíž, věděl jsem, že to jsou ty moje ostrý. Za tu předloňskou jsem získal zlatý odznak, ovšem tato ji předčila o 1 cm. Takže nový osobáček u ostré jest 55cm.

        Po ní se podařilo ještě několik tloušťů, ale pro dnešek mám v srdci jen tu ostrou. Pro tyhle zážitky stojí za to jít k vodě...

Komentář ke článku (0)