Tak nám konečně začala nová sezona. Spousta rybářů čeká na magické datum, aby ukojili svůj půlroční absťák. Osobně už nějaký ten rok nechávám v tento den ryby ostatním. Neláká mne ten prvotní blázinec, kdy šestnáctého ve čtyři ráno stojí vláčkaři v pozoru v pětimetrových rozestupech podél řeky.

        Naštěstí počáteční euforie brzy opadne, já si počkám pár dní a naleznu u vody to, pro co tam chodím. Klid, pohodu, romantiku, hudbu jezu (nebo jazzu?) a relax. Je stále spousta míst na řekách, kde nepotkám člověka, na rybu si vždycky sáhnu a odjedu od vody odpočatý.

        Pravda je, že po půl roce dostalo moje rameno řádně zabrat, ale po pár vycházkách si zvykne na ten skvělý pohyb vzduchem. Rybkám se moc nechtělo, proházel jsem spoustu vody, abych vydřel několik tloušťů a také bonus v podobě malého potočáka.

        Tak ať se Vám pruty ohýbají...

Komentář ke článku (0)