Jizerní ráno
Nedělní ráno jsme původně chtěli využít k rybolovu ve dvou, ale kolega se nemohl utrhnout z práce, takže jsem musel jet sám. Ještě ke všemu jsem zaspal, vyrazil jsem teda až v sedm ráno. U snídaně jsem se rozmýšlel, jestli mám vůbec jet, nakonec zvítězil zdravý rozum a kolem osmé jsem stál po pás ve vodě.
Hned prvním náhozem mi Jizera nabídla štičí bojovnici, která se mnou chvíli zápasila v proudu, po pár minutách byla venku a měla něco přes míru. Na tom samém místě po ní přišlo už jen několik dlaňových okounů a bylo potřeba změnit místo.
Dnes bylo u vody dost rybářů, někde jsem dokonce zahlédl rybářské závody. Naštěstí na tutových místech bylo liduprázdno, kupodivu, ovšem pro mne bohudík. Nachytal jsem na dalším místě pár lepších okounů a menších tloušťů. Další změna místa, tentokrát jsem zajel na místo, kde jsem kdysi jednou chytal, ale bylo to tehdy místo zcela mrtvé, bez života a dokonce vegetace. Všude jen nějaký vápencový blátíčko. Ale stejně jsem to zkusil a byla z toho další štika a po ní okamžitě třetí. Paráda...
Poslední místo se zdálo být zezačátku prokleté, asi 20 minut jsem neměl kontakt s rybou, ale pak přišla rána do prutu a na rotačku se nechal ukecat krásný potočák 35cm dlouhý. Ten mi dnes udělal radost největší. Házel jsem ještě asi půl hodinky, kdy jsem ulovil nějaké tlouště, jeseny a i bílou.
Blížil se čas oběda a hlad mne vyhnal z vody do hospody, tak zase příště...