Koukám, kdy jsem psal poslední příspěvek. No, už je to pár měsíců, ono taky pořádně nebylo co psát. Na ryby jsem se nedostal tak často, jak bych si představoval, na baráku je práce jak na kostele a když už jsem si nějakou chvíli vyšetřil, tak výsledek lovu nebyl zrovna publikováníhodný.

        Původní plán vyrazit se švagrem letos poprvé na Slapy vzal za své, když mi napsal, že to nestíhá. Sám jsem takovou dálku jet nechtěl a možná jsem udělal dobře. Na půl osmou jsem vyrazil na Labe, včerejší vítr se uklidnil, teplota byla kupodivu docela vysoko, nějakých 6-7°C. Chtěl jsem hlavně vyzkoušet nové nymfy a také streamery vlastní výroby. Při nákupu nového materiálu na vázání jsem vzal i růžové marabou peří. Navázal jsem pár vzorů a jal se zkusit štěstí na růžovou, tedy lov na buzeranta...

        Ihned po příchodu k vodě začaly záběry menších okounů, kterým se ta barva evidentně líbila, ať už to byla růžová nymfa nebo streamer, skákali po nich jak diví, mnohokráte se mi ještě pod nohama rvali tři banditi o to, kdo ji uzme...

        Na chvíli jsem přezbrojil na smáčka přírodní barvy, záběry byly taky, ale řekl bych, že nebyly tak razantní. Různě jsem to tedy kombinoval, časem sice záběrů lehce ubývalo, zato velikost pruhovaných rytířů se zvyšovala. Největší z nich měl +- 30cm.

        Všude kolem mlátili boleni do potěru, občas se na hladině plácl kapr, což mě v listopadu překvapilo, ale ono v jiných letech bylo touto dobou podstatně chladněji, někdy už byl i sníh a mráz. Při jednom z posledních náhozů před odjezdem domů jsem zaregistroval, že za okouny, kteří stále statečně zobali, jezdí něco delšího, zřejmě štika. Zkusil jsem tedy největšího růžového streamera, co jsem měl, a hned na první pokus se nechala nachytat. Štika 61cm.

        Krásná štika a nějakých 40 ks okouna, povedlo se to... Růžová funguje skvěle...

Komentář ke článku (0)