Sobotní ráno přineslo téměř ideální počasí k lovu dravců. Vydal jsem se opět na revír 411165 a cílovou rybou byl jako obvykle okoun. Jak padla sedmá hodina ranní, letěl první nához do míst, kde začalo něco lovit. Prvotní předpoklad, že jde o okouny, byl chybný. Hned bylo jasné, že jde o bolení hlučné útoky. Nasadil jsem tedy stříbrného woblera a nahodil. Nástraha snad ještě ani nedopadla do vody, když přišel záběr. Zásek, ale trojháček wobleru se nezasekl dostatečně, bolen se po pár cuknutích hlavou vyklepal. Další nához, další záběr, zásek, tentokrát už seděl pěkně a po chvíli jsem jej už naváděl do podběráku. Míra ukázala 57 cm, ryba byla pěkně stavěná, zdravá a nepoškozená putovala zpět do vody... Asi půl hodinky jsem prohazoval okolí, ale bez kontaktu.

        Přesunul jsem se tedy na druhou stranu pískovny, kde bylo množství padlých stromů. Tady jsem očekával okouny, bohužel ani zde jsem žádného nepřemluvil. Občas bylo vidět bolení lovení, okouní však nikde. Cestou zpátky jsem prochytával podemleté břehy kolem rákosin a u jednoho rákosového pole mi za woblerech několikrát přijela štička. Wobler ovšem nedobrala nebo spíše něchtěla dobrat. Zřejmě šlo jen o její zvědavost.

        V jedné zátoce, kde je vody tak po kolena, je písková lavice a na její hraně, kde jsem opět čekal okouny, vystartovala na woblera štika. Naštěstí po předchozích zkušenostech jsem nesundal lanko a proto jsem ji zdárně přitáhl až do podběráku. Šlo o menší kus, ani jsem ji neměřil. Chvíli mi postála modelem a poté zpět do vody...

Komentář ke článku (0)