První jarní matchování
Tak nám skončila "zima" a svojí vládu nastoupilo jaro. My s Liborem mohli odložit boloňky, já tu svou stejně před pár dny zlomil, a začít se věnovat lovu s wagglery na matchové pruty. Přeci jen je nám tento způsob lovu nejmilejší a umíme si jej náležitě užít. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se na celodenní lov s přesuny.
Ráno nás ovšem nečekaně zaskočil mráz, u Libora dokonce -4ºC. Naštěstí slunce rychle vylezlo a začalo hřát. Na úvod Labe ve slepém rameni. Nikde nikdo, jen my, což nás vzhledem k sobotě a hlášenému slunečnu překvapilo. Další překvapení jsem si nechal až k vodě. Tam jsem po složení bagáže zjistil, že nemám noty. A jelikož jsem nechtěl nic riskovat, skočil jsem do auta a dal si 50 km, abych nevyšel z řidičské praxe. Ztratil jsem sice hodinku z lovu, ale co se dalo dělat.
Samotný lov byl ze začátku dost rozpačitý. Asi půl hodiny se nedělo vůbec nic, až poté se chytil nějaký cejnek. Po několika málo kusech jsme se rozhodli zajet někam na oběd a přesunout se na jinou lokalitu.
Zvolili jsme jeden stoják v povodí Vltavy a druhově to bylo o něco lepší. Sice nám lov ztěžoval silný boční vítr, což je pro lov na wagglery dost velký oříšek, ale přesto se alespoň trochu zadařilo. Já si k matchce přidal jeden feeder, abych měl záběrů víc. Na břeh se podívali cejnci, plotice, perlíni, tloušť, oukleje a na závěr krásně se zbarvující podoustev.
Čekali jsme sice lepší aktivitu ryb, ale fakt byl ten, že den předtím bylo jiné počasí, ráno mráz, pak teplo a dost kolísal tlak. Příště bude snad počas pár dní stabilnější a odmění nás větším množstvím rybek.
Ale bylo krásně...
Ranní vláčka z bellyboatu
S Liborem jsme ráno vyrazili na Labe. Já lovil z bellyboatu, Libor ze břehu. Zatímco ze břehu se chytlo nějakých 5-6 kousků, mě se z boatu dařilo mnohem víc. Za první dvě hodinky 20 okounů plus candátí mimino. Potom přesun na slepý rameno, ale tam jsme úplně vyhořeli, takže jsme se vrátili na řeku a já si povodil dalších 20 okounů, tentokrát už ale v malých velikostech. Jednoznačně tedy zvítězil lov uprostřed řeky, břehy jsou tak promrskaný, že tam jsou ryby opatrnější...
Na betonové zdi jsem viděl schránku nějakého živočicha, nejsem odborník, abych zjistil, o koho jde...
Okouni jeden za druhým
Po nemoci jsem se konečně zase vypravil na ryby. Vzal jsem si bellyboat a zvolil Labe. Průtok na minimu sice moc nesliboval, ale nechtělo se mi dnes nikam daleko. Přivítal mne jez bez vody, úplně vypnuto, ta trocha voda, co tekla, šla přes elektrárnu. Zkusil jsem tedy nejdříve prochytat porostlé mělčiny stulíkem, pár malinkých okounů se nechalo zlákat rotačkami, ale velikostně hodně slabý.
Nato jsem se přesunul na hloubku. Dno je tady jedna velká placka, tak chvíli trvalo, než jsem našel jednu peknou hranu ze dvou metrů až na necelé tři. Nasadil jsem smáčky a okouni šli doslova na hod. Bylo opravdu málo náhozů, které přišly vniveč. Za necelé dvě hodinky cca třiceti okounů, ti větší se pohybovali kolem 25 cm. Candáti tentokrát nic.
Jenže potom se začal zvedat vítr takovým způsobem, že jsem se nemohl dostat zpátky. Ploutve, které jsem měl, nejsou zrovna ideální a tak jsem kopal jako blázen a stál na místě. Z vypětím mnoha sil se to nakonec podařilo. Pak začalo foukat ještě víc a tak jsem byl rád, být to o pár minut dýl, nevím, kde bych vylezl z vody...
Labské odpoledne
Po dvoutýdenní pauze zaviněné rýmičkou, jsme s Liborem vyrazili na Labe s anglánama. Rybky kousaly celkem obstojně, až na neustálé hýbání s hladinou vody. Během tří hodin voda klesla o minimálně 20cm. Radost z lovu začínají kazit stulíky, které se vinou po obou březích toku. Druhová pestrost : kapři, pěkní cejni, oukleje, plotice, ježdík. Příjemně strávené odpoledne, v pondělí tam vyrazíme na hady...
Lov na anglický splávek
Musel jsem zapátrat ve svém blogu, abych zjistil, jak dlouho jsem se neviděl s Liborem. Chytali jsme spolu naposledy před dvěma lety. Takže jsme oba uvítali, že se po takové době uvidíme a spolu zase zachytáme.
Zvolili jsme Labe, kam jsme spolu chodívali a způsob lovu plavanou s wagglerem. Vytáhli jsme mačety a našli si místo, kde byla pěkná hrana z necelého metru na metr šedesát. Ani nebylo třeba moc vnadit, ryby si to svoje našly a během odpoledne se nám povedlo vytahat asi 40 ks ryb. Druhová pestrost byla překvapivě různorodá. Chytli jsme plotice, perlíny, cejny, cejnky, oukleje, tlouště, boleny, okouny, karasy a malé kapry. Nejdříve bodovala denrobena, potom červi a později rohlík. 10 druhů ryb to už potěší.
Tak doufám, že se spolu dostaneme na ryby dřív, než zase za dva roky...
Komentář ke článku (18)