Po dlouhé době na svazovce
Teprve podruhé v tomto roce jsem vyrazil na svazovou vodu. Což u mě nebývá zvykem, pravidelně mívám v únoru už jednu stránku popsanou:) Zvolil jsem Labe, které se ustálilo po velké vodě. Chtěl jsem si vyzkoušet, která lovná technika bude úspěšnější a tak jsem chytal jak na feeder, tak na plavačku. Nahodil jsem si zkusmo feeder bez krmení jen se žížalkou a než jsem vyndal z brašny matchku, už byl první záběr. Okoun. Na plavanou jsem nastražil červy a během chvíle je atakovaly plotičky. Po nich tloušti a malí boleni. Pochopil jsem, že tady krmit opravdu nemá smysl, ryby tu jsou a žerou prostě všechno. Nestíhal jsem obsluhovat feeder i mačetu současně, protože se často stávalo, že byly ryby pověšené na obou prutech naráz. Druhové složení ryb bylo celkem pestré: okouni, tloušti, boleni, plotice, cejnci a jeden švec.
Zahájení 2013
Rok se s rokem sešel a máme tu letopočet 2013. Lov dravců je nám zapovězen na půl roku a proto tak trochu z donucení oprašuji feeder a plavačku. Nemoc mladé paní z rybářského svazu zapříčinila to, že povolenky bylo možné zakoupit až teď, čímž se absťák prohluboval. Čas jsem si krátil pročítáním rybářských článků, především pak otázky, zda je je v těchto dnech úspěšnější feeder nebo plavaná. Názory se, samozřejmě, různily podle příslušnosti k té které technice. Nejlepší způsob, jak to zjistit, je jít to vyzkoušet.
Zvolil jsem pro první lov Labe. Jeden prut feeder s žížalou a na matchku s anglánem 3 červy. Krmení pro obojí stejné a sice černá plotice se strouhankou a kuklami. Ve vodě byla znát celkem obstojná aktivita ryb, což je při této teplé zimě pochopitelné. Téměř okamžitě začly červy atakovat drobné rybky, ale první rybkou na prutě byl malý tloušť. Po něm následoval bolení dorostenec a nějaká ta plotice. Do toho byla spousta záběrů na feeder, ale většinou neproměněných.
Když záhadně ustaly záběry na matchku, vyměnil jsme ji za druhý feeder a to i proto, že sledovat velmi jemné záběry na špičce feederu a zároveň tenkou anténku splávku, je celkem nemožné. Většinou byl záběr v momentě, kdy jsem zaostřil na druhý prut a zásek tak přišel o něco později. Na dva feedery se chytalo pohodlněji a záseky častěji seděly. Příšel další tlouštík, ale po něm už jen okouni. Žížaly jim šmakovaly a byl jsem úspěšnější, když jsem nechal krmítko prázdné.
Musel jsem dvakrát ustupovat se všemi věcmi stoupající vodě. Za 4 hodiny lovu stoupla o cca 30 cm. Cejni, v něž jsem doufal, nepřišly. Okouni je předběhli. Přes sílící vítr se zahájená povedla a užil jsem si to...
Moje zkušenost s nanofilem
Zmasírován reklamou v odborných rybářských časopisech a hnán touhou zkoušet vše nové jsem se rozhodl vyzkoušet nanofil. Něco jsem si o tom přečetl a řekl jsem si, že když už nanofil, tak v nižších průměrech, ať se ukáže, co v něm je. Zašel jsem tedy do rybářských potřeb a vybral nanofil 0,06 s údajnou nosností kolem 3,5kg.
Hned druhý den jsem jej upaloval vyzkoušet na Labe. Celý večer předtím jsem na jejich stránkách zkoušel speciální uzel pro nanofil, protože na netu byla spousta negativních ohlasů právě na používní klasických uzlů. Navázal jsem prvního smáčka a nahodil. První nához a smáček se zastavil ve stromě na druhém břehu ramene. Při chytání s klasickým monofilem 0,16 bych to nikdy nedokázal a teď lehkým švihem bez problému. Tak to je teda paráda, navíc nulová průtažnost umožňuje přesný přehled o tom, jak tam dole smáček pracuje.
Několik okounů kolem 20cm se podívalo na břeh a mě hřál pocit, že jsem neprohloupil...
Ovšem dnes jsem na ryby vyrazil znovu, navázal smáčka a hned prvním náhozem se mi na gumu pověsil místní lín 52cm, kterého už pár zdejších rybářů ulovilo, změřilo a pustilo. I já jej chytil loni v zimě na smáčka a letos poslední, kdo se jím na mrku pochlubil byl, tuším, Niel. Pár minut jsem ho vodil a unavoval, nebyly to žádné prudké výpady, ale jen tupé pomalé táhnutí. Připravil jsem podběrák a naváděl jej. Lín však udělal trochu prudší pohyb a nanofil zklamal a praskl v uzlu. Pocit zmaru a zoufalství, jakou jsem si v tu chvíli prožil, určitě znáte. Navázal jsem tedy znovu, na uzlu jsem si dal záležel a dalším náhozem jsem zapřáhl bolena, cca 50cm. Rup prd a nanofil zase rupnul. To už jsem nevydejchal a vymotal ho z cívky tak rychle, jak to jen šlo. Sáhl jsem po klasickém vlasci 0,16, navázal streamera vlastní výroby a po pár náhozem okoun a bez problému na břehu...
Takže já říkám nanofilu NE ( mluvím o průměru 0,06, silnější jsou na vláčku zbytečné, to si můžu koupit monofil )
Komentář ke článku (19)
Jeden labský písák
Dnes ráno po noční jsem se vypravil na labskou pískovnu a ve stálém dešti se podařilo několik dlaňových okounků, nakonec se tam přimotal jeden, který mi udělal letos největší radost. Rovných 40 cm a i hned po něm na stejnou nástrahu štika rovných 60 cm. Všechno plave dál a doufám, že se s nimi ještě někdy uvidím...
Cejnování na labském rameni
Ráno jsem nejdříve vyrazil na řeku s boloňkou, půl hodiny bez kontaktu mne přesvědčilo, že půjdu radši zkusit mačetu na nějaký slepý rameno nebo tůň. Na prvním zaujala černá plotice od Mivardi hejno cejnků, přesto potěšil jelec na kombinaci kukuřice s červem. Metr ukázal 47cm, čímž v mém žebříčku vyskočil na druhé místo mezi jelci. Kolem desáté změna místa. Do krmení najeli cejni, ovšem tentokrát hejno čtyřicátníků, pěkný kousky, k tomu krásně zbarvený perlín a klasicky pár plotiček. Všude kolem co chvíli mlátili boleni, na této tůni se vítr přes stromy nedostal, bylo krásně...